Poruchy nálady

Mezi nejčastější poruchy nálady patří deprese a  bipolární afektivní  porucha, dříve známá jako maniodepresivní porucha.

  • Depresivní porucha začíná nejčastěji mezi 25 a 35. rokem. Je  častější u žen (2-3% u  mužů oproti 5-9% u žen), při vzniku hrají roli zejména genetické faktory, případně účinky dlouhodobého stresu. Základním rysem depresivní poruchy je patologicky pokleslá nálada, smutek, ztráta zájmů či potěšení z obvyklých činností. Dále bývají přítomny poruchy spánku, změny v chuti k jídlu, poruchy vůle, ztráta zájmů chutě na intimní soužití, nesoustředěnost, pocity selhání, bilanční či sebevražedné  myšlenky  a  úzkostné stavy. Při závažných stavech deprese mohou být přítomny sebeobviňující tendence. Změny nálady úzce souvisí se změnami hladiny zejména serotoninu v mozku, který je zjednodušeně řečeno v optimálním stavu za pociťování dobré nálady zodpovědný. Změny při depresi jsou zaznamenány i u ostatních mediátorů v mozku (dopamin, noradrenalin).

Při léčbě se snažíme tuto nerovnováhu zvrátit, snažíme se množství serotoninu a ostatních mediátorů normalizovat. Mezi nejčastěji užívané léky nyní patří antidepresiva 3. generace - skupina SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání seortoninu). Zlepšení nálady bohužel nenastává ihned po nasazení léků, většinou trvá tři až čtyři týdny, než se účinek medikace dostaví.

Antidepresiva nejsou léky návykové, při nasazení bývají někdy přítomny nežádoucí účinky související se zvyšujícím se množstvím serotoninu i jinde v těle (průjem, bolesti hlavy), které jsou však v naprosté většině případů pouze přechodné a během několika dní odeznívají,proto není dobré bezprostředně tyto léky vysazovat,ale pokusit se toto přechodné stadium vedlejších účinů po konzultaci s lékařem vydržet.

Léčba nekomplikované deprese obvykle trvá kolem 9 až 12 měsíců, poté je možné zkusit léky postupně snižovat. V současné době máme k dispozici velké množství antidepresiv s různými mechanismy účinků, u kterých jsou postupně minimalizovány účinky nežádoucí a jedná se o léky vesměs velice bezpečné. Volba konkrétního antidepresiva se vždy odvíjí od převažujících příznaků.

Další možnosti ovlivnění nálady v ambulantních podmínkách představuje fototerapie  a  psychoterapie. Je velice důležité depresi včas odhalit a léčit, neboť nejzávažnější riziko probíhající deprese představuje sebevražda.
  • BAP (bipolární afektivní porucha). U této poruchy dochází ke střídání depresivních stavů s mánií, při které je nálada naopak patologicky elevovaná, je zvýšena aktivita, hovornost, snížena potřeba spánku, zvýšena sexuální energie. Při závažnějších stavech mánie mohou být přítomny poruchy myšlení, kdy je např. klient přesvědčen o své výjimečnosti.  V terapii BAP se používají stabilizátory nálady (např. lithium), případně v kombinaci s antidepresivy či antipsychotiky.